Kodomo no hi, nebo také Tango no sekku, Ayame no hi, Koinobori, Japonci slaví 5. května.Den chlapců nebo Den dětí je posledním dnem volna v takzvaném Golden Week neboli „Zlatém týdnu“, kdy má většina Japonců dovolenou. Jak moc se liší od českého Dne dětí?
Japonský svátek dětí neboli den chlapců
5. května se v Japonsku slaví Den dětí, svátek s kořeny až ve starém období Nara (710–794 n. l.). Až do roku 1948 to byl Den chlapců zasvěcený chlapcům a jejich víře za jejich zdraví a nadcházející sílu a odvahu, teď už spíše převládá obecnější zaměření.
Koinobori
Momentka z japonského dne chlapců
Koi kapři symbolizují sílu a úspěch. Podle původně čínské legendy se z kaprů, kteří plavou proti proudu řeky a podaří se jim vyskočit nad vodopád, stanou draci. Východní draci proto nechrlí oheň, ale vodu a oproti těm západním se podobají spíše hadům.
Kombinace dvou slov koi– ryba, a nobori– vlajka, odkazuje na vlajky, které nosili válečníci a samurajové do boje připevněné na zádech.
Tradiční vlajková výzdoba japonských ulic v Den chlapců
Pro tento den jsou typické obří látkové rukávy ve tvaru koi kaprů, které se věší nad řekami, a někdy dokonce plavou zachyceni v řece.
Dříve se v ulicích a nad řekami věšeli výhradně černí látkoví kapři, kteří jsou zobrazením divokých říčních kaprů. Postupně ale přibyly i ryby dalších barev.
Vlajky kaprů koi v japonských ulicích v den chlapců
Rodiny dekorují své domy vlastním setem koi kaprů pověšených na dlouhé tyči ve specifickém pořadí. První největší je černý kapr (magoi), který představuje otce, druhý je červený kapr (higoi) představující matku a dále následují děti od nejstaršího po nejmladší v barvách modré, zelené, oranžové a fialové.
Dekorace: helma kabuto
Helma kabuto jako dekorace
Domovy jsou zdobeny přilbami– kabuto – a samurajskými panenkami. Zbroje jsou v Japonsku symbolem ochrany a tradičně mají chránit chlapce před nemocemi a neštěstím.
Za starých časů byly kromě kovu některé druhy přileb vyráběny také z papier-mâché, a tak si i dnes děti skládají jednoduché origami helmy z papírů a novin.
Gogatsu-ningyo (doslova květnové panenky)
Podobně jako u svátkuHina macuri rodiny s chlapci slaví tento den vystavením gogatsu ningyo– dekorace, která se skládá z brnění, helmy, meče a luku/šípů vystavených jako umělecké předměty, které kdysi nosili odvážní válečníci.
Minamoto no Yorimitsu
Ilustrace inspirovaná japonským Dnem dětí
Kintarō, „zlatý chlapec“, je lidový hrdina z japonského folklóru. Dítě nadlidské síly, které vychovala horská čarodějnice na hoře Ašigara. Je zvykem na Den chlapců panenku kintarō vystavit v naději, že se chlapci stanou stejně odvážnými a silnými. Zobrazuje se s červeným bryndákem se znakem pro zlato a kaprem koi.
Momotarō, „broskvový chlapec“, je populární hrdina z japonského folklóru. Momotarō se narodil z obří broskve, kterou našla plovoucí po řece stará bezdětná žena, jež tam prala prádlo. Žena a její manžel objevili dítě, když se pokusili otevřít broskev, aby ji snědli. Když Momotarō dospěl, šel bojovat s démony Oni, které porazil společně se psem, opicí a bažantem. I jeho podoba je častým symbolem používaným během Kodomo no hi.
Co ochutnat?
Knedlíček moči
Kawaši moči– jsou sladké rýžové koláčky s náplní ze sladkých fazolí zabalené do dubového listu (který se nejí). Duby shazují své listy, teprve až když vyrostou nové. Proto Japonci považují dub za symbol prosperity pro své potomky.
Dalším tradičním jídlem je čimaki, původem z Číny. Dušená nebo vařená sladká rýže zabalená v bambusových listech sasa nebo v listech kosatce. Říká se, že tento zvyk vznikl, když čínský básník Qu Yuan z dynastie Chu, který chtěl v období válek sjednotit svoji zem, spáchal sebevraždu.
Zemřel 5. května utonutím v řece Miluo, deptán politickou korupcí a v zoufalství nad tím, že jeho vlast byla dobyta. Lidé, kteří ho milovali a respektovali ho, mu do řeky házeli kousky jídla, aby uklidnili jeho duši a aby ryby nesnědly jeho tělo. Jedí se stejným způsobem jako kawaši moči.
Šóbu– kosatec
I kosatce v Japonsku symbolizují Den chlapců
Protože slovo pro japonský kosatec se vyslovuje stejně jako slovo pro bojového ducha („šóbu“) a také tvar listů této kytky připomínají samurajské meče, je tato květina se svátkem neodmyslitelně spojena.
Kosatec, japonsky šóbu, znamená také bojového ducha
Šóbu v překladu znamená sladká vlajka. Díky své sladké intenzivní vůni se věří, že dokáže zahnat zlé duchy, když jej pověsíte na štíty domů před vchodem, a může vám dokonce splnit přání.
Dokonce se používá i v saké.
Kosatce v Japonsku jsou ve svátek chlapců rozkvetlé
Existuje i zvyk šóbu-yu, koupání v horké lázni s listy japonského kosatce. Je to způsob, jak zahnat nemoce a neštěstí.
V tomto období veřejné lázeňské domy nabízejí speciální koupel v horkých pramenech právě s těmito listy kosatce, kde si můžete tento zvyk zkusit na vlastní kůži.
